Blog

  • Přítel a jeho geny

    Přítel a jeho geny


    Vždycky jsem byla taková, že jsem ráda objevovala cizí kulturu. A to bylo také hlavně kvůli tomu, že můj přítel byl cizinec. Můj přítel pocházel z Ameriky, ale nebyl také čistokrevný Američan ani Čech. I když jeho babička byla čistá Češka, tak můj přítel byl z Ameriky, ale také byl na půl Ital a Němec. Já vím, že je to takové pomotané a celé zamotané, ale je to tak. A proto, když jsem chtěla vědět také jeho lepší životopis a také strom života, jak se přesně říká, tak jsem si uvědomila, že mě by vlastně zajímalo se zajímat o cizí kulturu. Když jsem tohle řekla příteli, tak ho to docela překvapilo, protože on sám mi řekl, že by ho také zajímal fakt, odkud vlastně úplně on sám pochází.

    Geny se nazapřou.

    I když měl ty základní informace od svých rodičů, aby si udělal představu o tom, kdo vlastně je a odkud pochází, tak mému příteli to prý vůbec nestačilo. Takže jsme byli na to najednou oba dva. Byli jsme dva na to, abychom také zjistili, odkud přítel pochází a vlastně jaké má geny. A takhle, když se zajímáte o svou genealogii a také kulturu obecně, tak potom vám to všechno také půjde lehce jako po másle. Takže jsme s přítelem také začali cestovat všude po světě, což nás bavilo. Byli jsme už několikrát v Itálii, kde také potřeboval být přítel kvůli matrice, abychom se dozvěděli něco o jeho kultuře a také historii.

    V Itálii bylo skvěle.

    Věřte nebo ne, ale v Itálii jsme potom strávili také dva týdny opravdu krásné dovolené, kde jsme zjistili, že má můj přítel vzdálené příbuzné. Takhle to potom dopadá, když člověk hledá sám sebe, svou generaci nebo své kořeny v jiné kultuře, že potom najde někoho, o kom ani netušil, že ještě existuje. S přítelem jsme oba dva rádi, že jsme našli alespoň něco, protože v Německu jsme potom neobjevili někoho, kdo by ještě žil. Třeba někdo žije, ale bohužel se nám nepodařilo někoho najít, kdo by trochu odpovídal naším preferencím o genealogii. 

  • Děti se někdy mohou bát říct pravdu

    Děti se někdy mohou bát říct pravdu


    Pokud se někdo může bát říct pravdu, jsou to děti. Je mnoho dětí, které s tím problém nemají, ale rozhodně se najdou i takové, které ano a které se mohou bát natolik, že mají problém nejen s tím říkat pravdu, ale i s věcmi jinými.

    Pokud se ke svému dítěti nechováte tak, jak byste správně měli a ani jej pořádně nevychováváte, nemůžete se divit tomu, že se dítě může bát říkat pravdu a to už jen proto, že se má strach zejména z toho, že za něco takového dostane seřváno a to natolik, že by to akorát skončilo pláčem daného dítěte.

    dvě děti

    Mnoho dospělých lidí si myslí, že děti jsou hloupé, ale rozhodně hloupé nejsou. Kolikrát jsou mnohem chytřejší, než někteří dospělí lidé a to je něco, co spousta dospělých jen tak nepřekousne. Rozhodně bychom na naše děti neměli být zlí, protože si něco takového nezaslouží. Nikdy by to nemělo zajít až tak daleko, že kvůli tomu, jak se k našim dětem chováme, se děti začnou chovat tak, že začnou být uzavřené a nebudou chtít s nikým komunikovat a to nejen s námi, ale také s nikým jiným. Bohužel vždy to může dojít tak daleko, že se dítě natolik uzavře do sebe, že bude problém s ním jakkoliv komunikovat a je možné, že jedinou pomocí pro dané dítě, bude psycholog, se kterým si bude moct dané dítě popovídat a sdělit mu vše, co je špatně.

    dvě dětičky

    Psycholog je člověk, který už dokázal pomoct spoustě lidem, takže pokud zvažujete, že byste vaše dítě k nějakému psychologovi přihlásili, je možné, že právě díky tomu se odstraní bariéry, které vznikly. Je jasné, že něco takového nebude po jednom sezení a že takové dítě bude potřebovat chodit na sezení častěji, ale jednoho dne může dojít k tomu, že dítě opět nebude mít problém říkat vše tak, jak to je. Někdy je ale potřeba na tom nějakou dobu pracovat, protože to bez toho nepůjde. Mnohdy za něco takového mohou opravdu rodiče a psycholog se může pokusit dítěti vysvětlit, co bylo z jejich strany špatně a jak by to mělo správně být. Je možné, že díky tomu si dítě o něčem takovém udělá obrázek a přijde na to, jak by to mělo správně být.

  • Děti se někdy mohou bát říct pravdu

    Děti se někdy mohou bát říct pravdu


    Pokud se někdo může bát říct pravdu, jsou to děti. Je mnoho dětí, které s tím problém nemají, ale rozhodně se najdou i takové, které ano a které se mohou bát natolik, že mají problém nejen s tím říkat pravdu, ale i s věcmi jinými.

    Pokud se ke svému dítěti nechováte tak, jak byste správně měli a ani jej pořádně nevychováváte, nemůžete se divit tomu, že se dítě může bát říkat pravdu a to už jen proto, že se má strach zejména z toho, že za něco takového dostane seřváno a to natolik, že by to akorát skončilo pláčem daného dítěte.

    dvě děti

    Mnoho dospělých lidí si myslí, že děti jsou hloupé, ale rozhodně hloupé nejsou. Kolikrát jsou mnohem chytřejší, než někteří dospělí lidé a to je něco, co spousta dospělých jen tak nepřekousne. Rozhodně bychom na naše děti neměli být zlí, protože si něco takového nezaslouží. Nikdy by to nemělo zajít až tak daleko, že kvůli tomu, jak se k našim dětem chováme, se děti začnou chovat tak, že začnou být uzavřené a nebudou chtít s nikým komunikovat a to nejen s námi, ale také s nikým jiným. Bohužel vždy to může dojít tak daleko, že se dítě natolik uzavře do sebe, že bude problém s ním jakkoliv komunikovat a je možné, že jedinou pomocí pro dané dítě, bude psycholog, se kterým si bude moct dané dítě popovídat a sdělit mu vše, co je špatně.

    dvě dětičky

    Psycholog je člověk, který už dokázal pomoct spoustě lidem, takže pokud zvažujete, že byste vaše dítě k nějakému psychologovi přihlásili, je možné, že právě díky tomu se odstraní bariéry, které vznikly. Je jasné, že něco takového nebude po jednom sezení a že takové dítě bude potřebovat chodit na sezení častěji, ale jednoho dne může dojít k tomu, že dítě opět nebude mít problém říkat vše tak, jak to je. Někdy je ale potřeba na tom nějakou dobu pracovat, protože to bez toho nepůjde. Mnohdy za něco takového mohou opravdu rodiče a psycholog se může pokusit dítěti vysvětlit, co bylo z jejich strany špatně a jak by to mělo správně být. Je možné, že díky tomu si dítě o něčem takovém udělá obrázek a přijde na to, jak by to mělo správně být.

  • Jak se nezbláznit při stěhování

    Jak se nezbláznit při stěhování


    Někdy se stane, že musíte hold změnit vaše bydliště a odstěhovat se jina http://m.zkouknito.cz/video_137980_vymenene-zivoty-272 m. Důvody stehování mohou být různé u každého jedince, protože každý žijeme jiné životy a prožíváme něco jiného, stejně tak je to s důvody stěhování, které má každý jiné podle toho, co ve svém životě zrovna prožívá. Stěhování ale není nic nenormálního a každý se někdy musel stěhovat, minimálně od rodičů, protože žít s rodiči celý život je jednak blbé, protože není dobré je otravovat, také už chtějí a mají právo na svůj klid, jednak to ani skoro nikdo dobrovolně nechce, protože každý má pak potřebu žít svůj vlastní život a nalijme si čistého vína, rodiče nám to moc neumožňují, takže se hold každý jednou musí odstěhovat.

    židle

    Někteří už do vlastního bytu, někteří na koleje a podobně, záleží opět na tom, jakou máme životní situaci. Dalším důvodem také může být založení rodiny, lidé se velmi často stěhují do většího, tedy buď do většího bytu nebo přímo do domu, který si třeba i postavili. Stěhování jako takové je velmi stresující záležitost naprosto pro všechny, protože člověk nesmí na nic zapomenout a musí si také vyřídit plno věcí. Pokud navíc nemá kamarády, kteří by mu pomohli, musí si zařídit služby firem, například zajít do půjčovny dodávek v Praze https://www.rentcarservice.cz/pujcovna-dodavek-praha a tam si jednu půjčit, protože převézt vše v autě je nemožné, pokud navíc převážíte nábytek a podobně.

    stěhování

    Takové stěhování je nejhorší, proto paradoxně když se stěhujete jako mladí máte výhodu, nemusíte toho zas tolik tahat a máte většinou ještě kamarády plné elánu, kteří vám rádi pomohou. Každopádně je dobré mít vše tak nějak rozděleno do krabic podle toho, jak je budete rozbalovat a potřebovat. Je dobré si vytvořit krabici, kterou si rozbalíte hned jako první a v ní mít vše, co potřebujete. Klidně si pro váš klid napište seznam, co vše musíte udělat a podle toho se řiďte. Vždy je lepší mít něco, podle čeho se budete řídit než zbytečně zmatkovat. Navíc nikam nepospíchejte.

  • Jak se nezbláznit při stěhování

    Jak se nezbláznit při stěhování


    Někdy se stane, že musíte hold změnit vaše bydliště a odstěhovat se jina http://m.zkouknito.cz/video_137980_vymenene-zivoty-272 m. Důvody stehování mohou být různé u každého jedince, protože každý žijeme jiné životy a prožíváme něco jiného, stejně tak je to s důvody stěhování, které má každý jiné podle toho, co ve svém životě zrovna prožívá. Stěhování ale není nic nenormálního a každý se někdy musel stěhovat, minimálně od rodičů, protože žít s rodiči celý život je jednak blbé, protože není dobré je otravovat, také už chtějí a mají právo na svůj klid, jednak to ani skoro nikdo dobrovolně nechce, protože každý má pak potřebu žít svůj vlastní život a nalijme si čistého vína, rodiče nám to moc neumožňují, takže se hold každý jednou musí odstěhovat.

    židle

    Někteří už do vlastního bytu, někteří na koleje a podobně, záleží opět na tom, jakou máme životní situaci. Dalším důvodem také může být založení rodiny, lidé se velmi často stěhují do většího, tedy buď do většího bytu nebo přímo do domu, který si třeba i postavili. Stěhování jako takové je velmi stresující záležitost naprosto pro všechny, protože člověk nesmí na nic zapomenout a musí si také vyřídit plno věcí. Pokud navíc nemá kamarády, kteří by mu pomohli, musí si zařídit služby firem, například zajít do půjčovny dodávek v Praze https://www.rentcarservice.cz/pujcovna-dodavek-praha a tam si jednu půjčit, protože převézt vše v autě je nemožné, pokud navíc převážíte nábytek a podobně.

    stěhování

    Takové stěhování je nejhorší, proto paradoxně když se stěhujete jako mladí máte výhodu, nemusíte toho zas tolik tahat a máte většinou ještě kamarády plné elánu, kteří vám rádi pomohou. Každopádně je dobré mít vše tak nějak rozděleno do krabic podle toho, jak je budete rozbalovat a potřebovat. Je dobré si vytvořit krabici, kterou si rozbalíte hned jako první a v ní mít vše, co potřebujete. Klidně si pro váš klid napište seznam, co vše musíte udělat a podle toho se řiďte. Vždy je lepší mít něco, podle čeho se budete řídit než zbytečně zmatkovat. Navíc nikam nepospíchejte.

  • Móda a second hand

    Móda a second hand


    Myslím si, že opravdu každý člověk, a to hlavně ženy, mají rády módu. Já abych se přiznala, tak jsem opravdu hodně velký módní nadšenec, protože jsem také zeptala své mamince, jestli i ona má ráda módu. A nakonec to vyšlo tak, že i moje maminka má ráda módu a říkala mi sama od sebe, že kdyby nebyla žena, tak by jako muž i tak měla hodně ráda módu. Ale co? Vždyť i pánové chtějí vypadat elegantně nebo sexy a chtějí být upravení. Existuje pro všechny určitý dress code. Takže jsem si řekla, že nejlepší bude, kdybych se o módu trochu více zajímala.

    Ráda nakupuji.

    A to ne z toho důvodu, že moje maminka má opravdu ráda módu, ale spíše jenom z toho důvodu, že mě móda moc zajímá a baví mě její rozmanitost. Takže jsem si řekla, že by opravdu bylo nejlepší, kdybych se módě více věnovala. Takže to začalo všechno tak, že jsem začala chodit do second handu. Abych pravdu řekla, tak móda v second handech je opravdu velice zajímavá a líbí se mi, protože v second handu najdete tolik moderních kousků oblečení, že si o tom můžete nechat jenom zdát. Byla jsem překvapená, jaké krásné kousky jsem našla také v second handu.

    Móda mě baví.

    A také musím uznat, že někdy opravdu nechápu, co lidé do toho second handu dají, protože tam dávají tolik krásných druhů a kousku oblečení, že se mi někdy se z toho chce až brečet. Takže jsem se rozhodla, že nebudu zbytečně nakupovat opravdu nové oblečení, ale že si velice často půjdu nakoupit do second handu. Moje maminka tomu říká, že je to hrabárna. Že prý lidé se tam přehrabují v použitém oblečení. Ale moje maminka to myslí v tom pozitivním smyslu. Protože moje maminka taky moc ráda chodí do second handu, takže máme společnou zálibu. A to nás taky s maminkou spojuje, protože obě dvě máme moc rády módu. V módě se ani nemusíte úplně vyznat, stačí vám, když budete mít vkus a styl, který si sami utvoříte. 

  • Móda a second hand

    Móda a second hand


    Myslím si, že opravdu každý člověk, a to hlavně ženy, mají rády módu. Já abych se přiznala, tak jsem opravdu hodně velký módní nadšenec, protože jsem také zeptala své mamince, jestli i ona má ráda módu. A nakonec to vyšlo tak, že i moje maminka má ráda módu a říkala mi sama od sebe, že kdyby nebyla žena, tak by jako muž i tak měla hodně ráda módu. Ale co? Vždyť i pánové chtějí vypadat elegantně nebo sexy a chtějí být upravení. Existuje pro všechny určitý dress code. Takže jsem si řekla, že nejlepší bude, kdybych se o módu trochu více zajímala.

    Ráda nakupuji.

    A to ne z toho důvodu, že moje maminka má opravdu ráda módu, ale spíše jenom z toho důvodu, že mě móda moc zajímá a baví mě její rozmanitost. Takže jsem si řekla, že by opravdu bylo nejlepší, kdybych se módě více věnovala. Takže to začalo všechno tak, že jsem začala chodit do second handu. Abych pravdu řekla, tak móda v second handech je opravdu velice zajímavá a líbí se mi, protože v second handu najdete tolik moderních kousků oblečení, že si o tom můžete nechat jenom zdát. Byla jsem překvapená, jaké krásné kousky jsem našla také v second handu.

    Móda mě baví.

    A také musím uznat, že někdy opravdu nechápu, co lidé do toho second handu dají, protože tam dávají tolik krásných druhů a kousku oblečení, že se mi někdy se z toho chce až brečet. Takže jsem se rozhodla, že nebudu zbytečně nakupovat opravdu nové oblečení, ale že si velice často půjdu nakoupit do second handu. Moje maminka tomu říká, že je to hrabárna. Že prý lidé se tam přehrabují v použitém oblečení. Ale moje maminka to myslí v tom pozitivním smyslu. Protože moje maminka taky moc ráda chodí do second handu, takže máme společnou zálibu. A to nás taky s maminkou spojuje, protože obě dvě máme moc rády módu. V módě se ani nemusíte úplně vyznat, stačí vám, když budete mít vkus a styl, který si sami utvoříte. 

  • Autem se člověk dostane všude mnohem rychleji

    Autem se člověk dostane všude mnohem rychleji


    Pokud se někam potřebujete dostat co možná nejrychleji, pak pokud je něco, čím se opravdu rychle z jednoho místa na druhé dostanete, pak je to auto. Je mnoho lidí, kteří už dlouho přemýšlejí do investice do auta, ale stále se ještě nerozhýbali. Čím je něco takového způsobeno? Tak například tím, že si stále nejsou jisti, jestli dané auto opravdu potřebují nebo nikoliv.

    Pokud nechce jezdit autobusy, protože vám vadí lidský kontakt nebo už vás nebaví poslouchat řeči o tom, jak je který člověk v důchodu nemocný a ani sluchátka v uších vám nepomáhají, bude nejlepší, pokud si auto pořídíte a začnete cestovat právě autem.

    tyrkysové auto

    Je jasné, že člověk musí počítat s tím, že za takové auto bude platit daleko více, než kdyby jezdil autobusem, ale jakmile přijdete na to, že díky autu se na dané místo dostanete daleko rychleji a také nebude problém se ještě v té stejné hodině dostat domů, už nebudete chtít jezdit autobusem.

    Uvidíte, že auto si velice rychle oblíbíte a to, i kdyby se jednalo o nějaké starší auto, na kterém se člověk vše naučí.

    pes v autě

    Uvidíte, že si auto opravdu oblíbíte a to nejen proto, že se budete schopni dostat velmi rychle nejen na dané místo, ale také zpět, ale také díky tomu, že už nebude problém zajet někam na výlet. Někteří lidé jsou schopni jet na výlet i půl dne, pokud cestují vlakem a autobusem, ale pokud se vám nechce tak dlouho cestovat, protože byste si velice rádi dané místo užili po celý den, bude nejlepší jet autem.

    Jsou lidé, kteří si občas od někoho auto půjčí, ale pokud člověk jezdí jen občas, je jasné, že nebude tak dobrým řidičem, jako v případě, že by jezdil každý den. Člověk, který jezdí každý den, už má potřebné zkušenosti, kterých může využít a moc dobře ví, jak se v určitých situacích zachovat, s čímž může mít ten, který jezdí jen občas, problémy. Uvidíte, že pokud vyměníte jízdu autobusem za jízdu autem, bude to to nejlepší rozhodnutí, které jste kdy udělali.

  • Autem se člověk dostane všude mnohem rychleji

    Autem se člověk dostane všude mnohem rychleji


    Pokud se někam potřebujete dostat co možná nejrychleji, pak pokud je něco, čím se opravdu rychle z jednoho místa na druhé dostanete, pak je to auto. Je mnoho lidí, kteří už dlouho přemýšlejí do investice do auta, ale stále se ještě nerozhýbali. Čím je něco takového způsobeno? Tak například tím, že si stále nejsou jisti, jestli dané auto opravdu potřebují nebo nikoliv.

    Pokud nechce jezdit autobusy, protože vám vadí lidský kontakt nebo už vás nebaví poslouchat řeči o tom, jak je který člověk v důchodu nemocný a ani sluchátka v uších vám nepomáhají, bude nejlepší, pokud si auto pořídíte a začnete cestovat právě autem.

    tyrkysové auto

    Je jasné, že člověk musí počítat s tím, že za takové auto bude platit daleko více, než kdyby jezdil autobusem, ale jakmile přijdete na to, že díky autu se na dané místo dostanete daleko rychleji a také nebude problém se ještě v té stejné hodině dostat domů, už nebudete chtít jezdit autobusem.

    Uvidíte, že auto si velice rychle oblíbíte a to, i kdyby se jednalo o nějaké starší auto, na kterém se člověk vše naučí.

    pes v autě

    Uvidíte, že si auto opravdu oblíbíte a to nejen proto, že se budete schopni dostat velmi rychle nejen na dané místo, ale také zpět, ale také díky tomu, že už nebude problém zajet někam na výlet. Někteří lidé jsou schopni jet na výlet i půl dne, pokud cestují vlakem a autobusem, ale pokud se vám nechce tak dlouho cestovat, protože byste si velice rádi dané místo užili po celý den, bude nejlepší jet autem.

    Jsou lidé, kteří si občas od někoho auto půjčí, ale pokud člověk jezdí jen občas, je jasné, že nebude tak dobrým řidičem, jako v případě, že by jezdil každý den. Člověk, který jezdí každý den, už má potřebné zkušenosti, kterých může využít a moc dobře ví, jak se v určitých situacích zachovat, s čímž může mít ten, který jezdí jen občas, problémy. Uvidíte, že pokud vyměníte jízdu autobusem za jízdu autem, bude to to nejlepší rozhodnutí, které jste kdy udělali.

  • Jak jsme na tom s dovolenou?

    Jak jsme na tom s dovolenou?


    Jestli se my lidé v životě na něco opravdu těšíme, je to dovolená. Respektive jsou to v mladším věku prázdniny, jež jsou vlastně dovolenou pro naše nejmladší ročníky. Kolikrát se jenom dokonce na takovou dovolenou těšíme celý rok, od chvíle, kdy jedna skončila, až do chvíle, než začne ta další! A je naprosto pochopitelné, proč máme právě dovolenou v takové oblibě. Je tomu tak přece proto, že si konečně také jednou můžeme po delší dobu dělat to, co chceme my, a ne to, co nám v práci nařizují naši šéfové. Je to doba, kdy můžeme třeba déle spát, chodit do postele, kdy se nám to zlíbí, můžeme cestovat s rodinou či bez a užívat si života s ostatními rodinnými příslušníky, s přáteli anebo naopak konečně také jednou bez nich. Můžeme prostě cokoliv, co nás jenom napadne.

    A tak si my pracující někdy dovolenou vezmeme a dáme se do užívání si. Někdo má rád hory a vyrazí tedy do končin, které jsou pro něj dost se vzpínající k nebesům, někdo preferuje moře a zamíří tak k některé z těch rozlehlých vodních ploch, které se mu nabízejí, někdo má rád pobyt ve městech a jiný třeba i na úplné samotě, a tomu svoji dovolenou přizpůsobí. A když chce takový cestovatel někam vyrazit, vyrazí. O dovolené může. A když tam chce něco podnikat, pak mu budiž přáno, neodporuje-li to zákonům nebo dejme tomu dobrým mravům.

    Lidé si prostě musí někdy odpočinout od práce, a proto dovolenkují. Je to nejkrásnější období všech našich pracujících. A je to i pochybná výhoda těch, kdo někde pracují. Protože nepracující důchodci nebo nezaměstnaní si dovolenou vzít nemohou. Čímž se my pracující utěšujeme. Abychom těmto lidem nemuseli závidět, že oni jsou vlastně na dovolené třeba i celoročně. Jenom si nemají od čeho odpočinout, a zpravidla na tom nejsou tak dobře po finanční stránce, aby to jejich volno za něco stálo. Ale to už je jejich problém. Kdo chce dovolenou, musí si ji přece zasloužit.