Blog

Dnes najdeme na trhu potravinové doplňky v podstatě na každý neduh. Pomalu se zdá, jako kdybychom bez nich zkrátka nemohli být zdraví a cítit se dobře. Je však pravdou, že některé skupiny obyvatel je používají častěji než jiné.

Mezi zdaleka největší zákazníky pak patří kulturisté a lidé, kteří se kulturistikou zabývají, byť rekreačně. Právě ti často berou nejrůznější, především proteinové, suplementy, s jejichž pomocí by měli rychleji získat vytouženou figuru.

Je totiž potřeba říci, že vypadat jako kulturista není vůbec snadné. Jen málokdo si uvědomuje, že navzdory extrémnímu objemu svalové hmoty, především v horní části těla, jsou ve skutečnosti extrémně štíhlí. Dosáhnout tohoto efektu je pak těžší, než se zdá. Není tedy divu, že se obrací právě na tyto přípravky.

Zde je však dobré se zamyslet nad tím, zda tyto skutečně fungují. Na co totiž málokdo vzpomene je fakt, že na rozdíl od klasických léků nemusí mít potravinové doplňky prokázánu účinnost. Stačí, když neškodí. To je sice dobře, avšak na druhou stranu to může znamenat, že vyhazujeme peníze v podstatě za nic – a tyto specializované suplementy jsou často velmi drahé.

První otázka, která by nás měla napadnout, je to, zda existují nějaké studie, které by jejich účinnost potvrzovaly. Odpovědí je, že ano, avšak nejsou průkazné. Ve skutečnosti se naopak ukazuje, že efekt, který tyto prostředky https://zpravy.idnes.cz/bitcoin-virtualni-penize-dedictvi-d56-/domaci.aspx%3Fc%3DA171210_203451_domaci_pas mají, je pouze minimální. Hlavní roli zde hraje vyvážená, přísně kontrolovaná dieta a samozřejmě také cvičení.

V podstatě to tedy znamená, že mnozí lidé berou tyto podpůrné prostředky zbytečně. Jistě, u některých je právě ta troška tím, co potřebují, avšak takových je skutečně minimum. Jedná se tedy bez nadsázky o vyhazování peněz z okna.

Je však jasné, že se na situaci v nejbližší době nic nezmění. Kultura používání suplementů je v kulturistice tak zažitá, že jen tak neskončí. Proto budou zvláště amatéři i nadále utrácet své těžce vydělané peníze v plané naději, že najdou rychlé a jednoduché řešení, jak se dostat do formy. Bohužel, většinou budou zklamáni.

Dnes najdeme na trhu potravinové doplňky v podstatě na každý neduh. Pomalu se zdá, jako kdybychom bez nich zkrátka nemohli být zdraví a cítit se dobře. Je však pravdou, že některé skupiny obyvatel je používají častěji než jiné.

Mezi zdaleka největší zákazníky pak patří kulturisté a lidé, kteří se kulturistikou zabývají, byť rekreačně. Právě ti často berou nejrůznější, především proteinové, suplementy, s jejichž pomocí by měli rychleji získat vytouženou figuru.

Je totiž potřeba říci, že vypadat jako kulturista není vůbec snadné. Jen málokdo si uvědomuje, že navzdory extrémnímu objemu svalové hmoty, především v horní části těla, jsou ve skutečnosti extrémně štíhlí. Dosáhnout tohoto efektu je pak těžší, než se zdá. Není tedy divu, že se obrací právě na tyto přípravky.

Zde je však dobré se zamyslet nad tím, zda tyto skutečně fungují. Na co totiž málokdo vzpomene je fakt, že na rozdíl od klasických léků nemusí mít potravinové doplňky prokázánu účinnost. Stačí, když neškodí. To je sice dobře, avšak na druhou stranu to může znamenat, že vyhazujeme peníze v podstatě za nic – a tyto specializované suplementy jsou často velmi drahé.

První otázka, která by nás měla napadnout, je to, zda existují nějaké studie, které by jejich účinnost potvrzovaly. Odpovědí je, že ano, avšak nejsou průkazné. Ve skutečnosti se naopak ukazuje, že efekt, který tyto prostředky https://zpravy.idnes.cz/bitcoin-virtualni-penize-dedictvi-d56-/domaci.aspx%3Fc%3DA171210_203451_domaci_pas mají, je pouze minimální. Hlavní roli zde hraje vyvážená, přísně kontrolovaná dieta a samozřejmě také cvičení.

V podstatě to tedy znamená, že mnozí lidé berou tyto podpůrné prostředky zbytečně. Jistě, u některých je právě ta troška tím, co potřebují, avšak takových je skutečně minimum. Jedná se tedy bez nadsázky o vyhazování peněz z okna.

Je však jasné, že se na situaci v nejbližší době nic nezmění. Kultura používání suplementů je v kulturistice tak zažitá, že jen tak neskončí. Proto budou zvláště amatéři i nadále utrácet své těžce vydělané peníze v plané naději, že najdou rychlé a jednoduché řešení, jak se dostat do formy. Bohužel, většinou budou zklamáni.

U tekutin můžeme měřit mnoho vlastností, například barvu, viskozitu, ale i jiné. A jednou z nich je i hodnota pH. O té slyšel snad každý z nás, a pro mnohé je důležitým ukazatelem například kvality bazénové vody. Jen málokdo však přesně ví, o co se jedná a jak je vlastně počítána. Máme sice vágní tušení, že to má co dělat s kyselostí, avšak podrobnosti v podstatě neznáme. Přitom odpověď není až tak náročná.

Všichni víme již ze základní školy, že molekula vody se skládá z dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Odtud také pochází její známá chemická značka. Co však již ví jen málokdo je fakt, že tato vazba není nijak silná. Naopak, dá se velmi snadno rozrušit, kdy se na atom vodíku či kyslíku naváže jiný prvek. To je ostatně i způsob, jakým se ve vodě mnohé látky rozpouští.

Vezměme si případ, kdy se molekula vody takovýmto způsobem rozdělí, a na atom kyslíku se naváže jiný prvek, dejme tomu vápník. Takto ostatně vznikají takzvané vápenité vody. Co ale onen vodík? Ten zůstane sám a nemá, na co by se navázal. A právě toto měří pH.

Jednoduše řečeno, jde o podíl volných vodíkových iontů v tekutině. Pokud je jejich počet kladný, pH je vyšší a dostaneme kyselinu. Ovšem v případě, že se ony cizí prvky navážou místo kyslíku právě na vodík, a je to kyslík, který zůstane osamocen, dostaneme naopak zásadu. Samozřejmě, pokud jsou oba prvky v rovnováze, získáme neutrální hodnotu.

Ta nemusí znamenat jen to, že se jedná o čistou vodu, nýbrž jen a pouze fakt, že zde nejsou žádné volné ionty vodíku a kyslíku, tedy ony další prvky se na vodík a kyslík navázaly ve stejném poměru. To je však velmi vzácný jen, a také důvod, proč naprosto neutrální látky v přírodě zkrátka nenajdeme.

A je to také důvod, proč se například pH vody v bazénu v průběhu času mění. Neustále se v něm totiž objevují nové látky, které tam například navane vítr, a to se musí nějakým způsobem projevit.

U tekutin můžeme měřit mnoho vlastností, například barvu, viskozitu, ale i jiné. A jednou z nich je i hodnota pH. O té slyšel snad každý z nás, a pro mnohé je důležitým ukazatelem například kvality bazénové vody. Jen málokdo však přesně ví, o co se jedná a jak je vlastně počítána. Máme sice vágní tušení, že to má co dělat s kyselostí, avšak podrobnosti v podstatě neznáme. Přitom odpověď není až tak náročná.

Všichni víme již ze základní školy, že molekula vody se skládá z dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Odtud také pochází její známá chemická značka. Co však již ví jen málokdo je fakt, že tato vazba není nijak silná. Naopak, dá se velmi snadno rozrušit, kdy se na atom vodíku či kyslíku naváže jiný prvek. To je ostatně i způsob, jakým se ve vodě mnohé látky rozpouští.

Vezměme si případ, kdy se molekula vody takovýmto způsobem rozdělí, a na atom kyslíku se naváže jiný prvek, dejme tomu vápník. Takto ostatně vznikají takzvané vápenité vody. Co ale onen vodík? Ten zůstane sám a nemá, na co by se navázal. A právě toto měří pH.

Jednoduše řečeno, jde o podíl volných vodíkových iontů v tekutině. Pokud je jejich počet kladný, pH je vyšší a dostaneme kyselinu. Ovšem v případě, že se ony cizí prvky navážou místo kyslíku právě na vodík, a je to kyslík, který zůstane osamocen, dostaneme naopak zásadu. Samozřejmě, pokud jsou oba prvky v rovnováze, získáme neutrální hodnotu.

Ta nemusí znamenat jen to, že se jedná o čistou vodu, nýbrž jen a pouze fakt, že zde nejsou žádné volné ionty vodíku a kyslíku, tedy ony další prvky se na vodík a kyslík navázaly ve stejném poměru. To je však velmi vzácný jen, a také důvod, proč naprosto neutrální látky v přírodě zkrátka nenajdeme.

A je to také důvod, proč se například pH vody v bazénu v průběhu času mění. Neustále se v něm totiž objevují nové látky, které tam například navane vítr, a to se musí nějakým způsobem projevit.

Jste introverti anebo extroverti? Chtěla bych vám říct, co je to třeba například introvert. Introvert je například můj bratr. Ten by stála jenom někde v rohu, seděl doma a hrál si počítačové hry anebo si také četl knihy anebo koukal na televizi. Můj bratr je introvert. A tak se vyhýbá velké společnosti. Třeba když máme doma nějakou rodinnou oslavu, tak tady se bratrovi líbí a daří se mu tady. Jinak bratr se špatně seznamuje, je stále sám, je mu pětadvacet let a měl pouze jenom jednu partnerku. Tady ale nechci řešit hlavně svého bratra, ale hlavně to, jaký on je strašně introvert a také flegmatik.

On nevyhledává jednoznačně žádnou společnost. Zatímco já, když jsem extrovert, tak bych nejraději byla stále ve společnosti přátel a také se moc ráda seznamuji. Jsem ráda, když se mohu opravdu často seznamovat s nějakými novými lidmi a také je fakt, že mám opravdu hodně spoustu přátel. Jsem extrovert, ale také bohužel cholerik. Nechtěla bych být cholerik, ale bohužel taková jsem. Člověk jednoznačně svou povahu nezmění. A tak to člověk musí brát takové, jaké to je. Je opravdu mnoho lidí, kteří se vyhýbají společnosti, protože třeba jsou takoví introverti, jakou můj bratr, a tak se ve společnosti ostatních lidí vůbec necítí dobře.

Já jako extrovert, opravdu veliký extrovert, tak si tohle nedokáži vůbec vysvětlit, proč by se někdo bál společnosti anebo proč by se bál někdo seznamovat s novými lidmi? Vždyť je to přeci prima, když člověk poznává nové a nové lidi. Když člověk poznává nové tváře. Nikdy nezjistíte a nikdy nevíte, koho můžete potkat. Třeba potkáte svou životní lásku anebo nejlepšího kamaráda. Moje kamarádka takhle jednou propásla téměř pohádkový zamilovaných vztah. Nakonec jsem ji přesvědčila, aby šla na jednu párty a tam právě potkala svého budoucího manžela, se kterým je dodnes. Mají spolu dvě děti a daří se jim dobře. 

Jste introverti anebo extroverti? Chtěla bych vám říct, co je to třeba například introvert. Introvert je například můj bratr. Ten by stála jenom někde v rohu, seděl doma a hrál si počítačové hry anebo si také četl knihy anebo koukal na televizi. Můj bratr je introvert. A tak se vyhýbá velké společnosti. Třeba když máme doma nějakou rodinnou oslavu, tak tady se bratrovi líbí a daří se mu tady. Jinak bratr se špatně seznamuje, je stále sám, je mu pětadvacet let a měl pouze jenom jednu partnerku. Tady ale nechci řešit hlavně svého bratra, ale hlavně to, jaký on je strašně introvert a také flegmatik.

On nevyhledává jednoznačně žádnou společnost. Zatímco já, když jsem extrovert, tak bych nejraději byla stále ve společnosti přátel a také se moc ráda seznamuji. Jsem ráda, když se mohu opravdu často seznamovat s nějakými novými lidmi a také je fakt, že mám opravdu hodně spoustu přátel. Jsem extrovert, ale také bohužel cholerik. Nechtěla bych být cholerik, ale bohužel taková jsem. Člověk jednoznačně svou povahu nezmění. A tak to člověk musí brát takové, jaké to je. Je opravdu mnoho lidí, kteří se vyhýbají společnosti, protože třeba jsou takoví introverti, jakou můj bratr, a tak se ve společnosti ostatních lidí vůbec necítí dobře.

Já jako extrovert, opravdu veliký extrovert, tak si tohle nedokáži vůbec vysvětlit, proč by se někdo bál společnosti anebo proč by se bál někdo seznamovat s novými lidmi? Vždyť je to přeci prima, když člověk poznává nové a nové lidi. Když člověk poznává nové tváře. Nikdy nezjistíte a nikdy nevíte, koho můžete potkat. Třeba potkáte svou životní lásku anebo nejlepšího kamaráda. Moje kamarádka takhle jednou propásla téměř pohádkový zamilovaných vztah. Nakonec jsem ji přesvědčila, aby šla na jednu párty a tam právě potkala svého budoucího manžela, se kterým je dodnes. Mají spolu dvě děti a daří se jim dobře.