My se můžeme jen dohadovat. Ale kdysi dávno byl někde článek, ve kterém právě nějaký psychoanalytik probíral lidi, kteří si pořizují bojová plemena psů. Někteří prostě jen proto, aby si honili své ego, aby byli vidět. Je docela dobře možné, že něco podobného se odehrává i v těle, asi v hlavě toho, kdo si neustále kupuje nové telefony a hned po koupi nového už hlídá prodejce, kdy bude další. S mobilními telefony přišel na svět i nový problém. Říká se mu nomofobie a je to chorobný strach z toho, že bude člověk bez mobilu. Nebo bez připojení k síti. Nebudeme zde rozebírat ani vznik této choroby ani její léčbu. Na to jsou fundovanější články. My se podíváme na to, jak se taková závislost pozná. A věřte, že to není vůbec nic složitého. Pokud to chcete vyzkoušet sami na sobě, položte mobil někam kam nevidíte a zkuste na něj prostě zapomenout. Já to tak dělám každý den po třetí hodině a celý víkend. Tehdy se věnuji partnerovi a rodině vůbec. Mobil zapínám v pondělí kolem osmé hodiny. Všichni mí známí to vědí, a proto už se ani nerozčilují, když se mi nemohou dovolat. Vy to zkuste také. Pokud se stanete nervózní, budete neustále koukat jako do mobilu a pak už to nevydržíte a jdete pro něj, měli byste se nad sebou zamyslet. Závislost vzniká velice snadno a je jen na člověku, aby si nepřipustil k tělu alkohol, drogy nebo používání mobilu. To všechno je stejně návykové a každého návyku se člověk zbavuje podstatně těžko. Přitom stačí jen trocha pevné vůle a umění říci si ne. Pokud tohle člověk nedokáže, musí se připravit na potíže, které mu z toho potom kynou. Takže si to opravdu hlídejte. Nenechte se zatáhnou do neustále kontroly displeje, zda vám nepřišla SMS či jiná zpráva. Maily také netřeba kontrolovat každých pět minut, pokud tedy nečekáte skutečně důležitý. A dávejte si pozor na to, jak často po mobilu saháte.